Děti se učí hrou a není tomu jinak ani u emocí. Je důležité hrát hry, které zapojují celé tělo, pohyb. Protože emoce sídlí v těle a pro děti je nejpřirozenější učit se celým tělem. Vše prožívají celým tělem. A u emocí je tělo a pohyb to nejdůležitější.
Mluvení o emocích a jejich pochopení je velmi zásadní pro rozvinutí empatie.
Proto se dítěte, sami sebe i blízkých co nejčastěji přes den ptejte: „Jak se cítíš?“
Učit děti o emocích je důležité, protože je to učí rozumět svým pocitům a vědět, že mají nárok na všechny emoce.
Ty příjemně i ty nepříjemně prožívané. Aby děti věděly, že emoce jsou opravdové a že nám přinášejí důležité zprávy, kterým je potřeba naslouchat. Když dítko zná a umí pojmenovat škálu emocí, může mu to pomoci zmírnit obavy a úzkosti. Jak postupně rostou, učí se zvládat i ty silné emoce, které přichází (štěstí, strach, frustrace, nadšení, zlost, překvapení, zahanbení).
Už jen mluvení o emocích je důležité. Když chcete zapojit celé tělo, je skvělé emoce zrcadlit, to znamená, že jeden ukazuje a druhý napodobuje, což je nádherný trénink neverbální komunikace. Ale tento tip vám představím i v rámci her s kartami.
Snadné a rychlé tipy na práci s emocemi
- Vyberte jednu kartu a bavte se o tom, kdy naposledy jste se tak vy nebo dítko cítili?
- Zaznamenávání emocí v těle & obrys těla. Nachystejte si velký papír a namalujte na něj obrys ležícího dítka (můžete využít jen obrys těla jako předlohu na papíře).U malých dětí se můžete ptát, kde v těle cítí bezpečí a kde strach (ať tam symbolem a barvou zakreslí).Malé děti k obrysu mohou vyžadovat i pomoc, co která barva znamená. Můžete jim říci, že žlutá je strach, neklid v těle, zelená klid a radost, modrá smutek, červená zlost a černá stažení (Peter A. Levine). * „Namaluj, kde se jak cítíš, kde v těle tuto emoci cítíš teď nebo když jsi ji naposled zažil(a).“Dítko může dělat ale i z vystříhaných časopisů nebo natrhaných kousků papírů koláž, použít barvy, pastely, pastelky, modelínu.Také dospělí nebo adolescenti mohou kamkoliv do těla napsat svůj osobní slogan, své moto nebo rčení.
- Přichystejte si 4 barevné papíry a napište si na ně:
- žlutý: Příjemné pocity a emoce spokojenosti, radosti.
- červený: Vztek a emoce, které jsou pro mne hodně silné a je pro mě těžké, abych neubližoval/a sám/sama sobě nebo druhým.
- modrý: Smutek – když mi tečou slzy nebo je mi něco líto, po něčem smutno. Přišel/přišla jsem o něco nebo někoho, čeho nebo koho si vážím, koho mám rád/a.
- hnědý (nebo černý): Strach – emoce, které mne děsí, bojím se jich.Na tyto papíry můžete dát malé kolíčky k přidělání karet. Nebo si pod ně můžete umístit malé skleničky s malými pompony nebo umotanými kuličkami papírků odpovídající barvy papíru nad nimi a vhazovat kuličku do dané skleničky vždy, když se daná emoce odehrává.
- Vyrobte si obrázek A3, kde se mohou kartičky emocí i kartičky uklidnění, co by mi v tu chvíli pomohlo, střídat a připínat během dne. Jako na nástěnku. Nebo můžete využít právě nástěnku.
- U každé emoce se dítěte ptejte, kde v těle ji cítí, kde ta emoce bydlí. Jaký má tvar, čemu je podobná, jakou má barvu. Nechávejte čas na prozkoumání pocitů. Jaké ta emoce je jaký pocit to je – teplý, studený, hrubý, jemný. Jak těžké nebo lehké to je apod.
- Uděláme dva sloupečky – na velkých barevných papírech s kolíčky přiřazujeme, které emoce jsou příjemné a které nepříjemné.
Hry s kartami podle věku
Hry s kartami jsou rozdělené podle věku, ale samozřejmě přizpůsobte podle vyzrálosti vašich dětí.
Karty, které i s mladšími dětmi určitě zahrňte: šťastný, smutný, frustrovaný, rozzlobený, nadšený, překvapený, plný obav, zahanbený.
Je důležité rozvinout u dětí slovník emocí, pocitů.
NEJMLADŠÍ DĚTI (2–3 ROKY)
Procvičujeme jen pojmenovávání emoce pomocí hry.
- Položte hromádku karet výrazy dolů a berte postupně z vrchu jednu kartu po druhé a pojmenováváte.
- Rozmístěte karty před sebe na zem nebo na stůl výrazy emocí vzhůru. Můžete začít nejdříve jen 3 kartami a postupně zvyšovat počet až na 10 karet. Nahlas pojmenujte a popište jednu z emocí a nechte dítě hádat, která karta to je.
- Otočte 5–10 karet výrazy nahoru a nechte dítě pojmenovávat jednotlivé emoce. Po pojmenování ji vždy otočí výrazem dolů.
- Ukažte dítěti náhodnou kartu a jen ho poproste o napodobení výrazu. Potom emoci společně pojmenujte a popište.
- Nechte dítko vybrat, která barva karty a výraz se mu líbí nejvíc. Ať si samo vybere kartu na otázku: „Jak se teď cítíš?“A danou kartičku si spolu přečtěte a o emoci si popovídejte. Zkuste si ji i přehrát. Buď vy nebo s plyšákem nebo jinou oblíbenou hračkou dítěte.Takto můžete pokračovat se základními emocemi (šťastný, překvapený, smutný, vzteklý, plný obav, znechucený). Vyberte jen 6 základních z balíčku karet a každou z nich s dítkem proberte. Ale u malých dětí je zaměření pozornosti ještě krátké, tak stačí vždy jednu až dvě emoce s hračkou přehrát nebo se nechat vést dítětem, jak chce samo hrát. A pak se k další emoci vrátit po chvíli.
- Emoci, kterou si buď dítko vybere, nebo kterou jste vybrali společně, že si o ní popovídáte, zkuste malovat. Jak by se taková emoce dala namalovat? Ptejte se, kde v tělíčku ta emoce bydlí, kde ji cítí a jako co vypadá.Zkusíme ji namalovat (a nechte dítě volně tvořit, nic není dobře nebo špatně).
- Můžete si na danou emoci také zahrát hudbu. Jaký zvuk by to byl, kdyby se ten pocit promítl do hudebního nástroje? Jaký rytmus, rychlost tato emoce má? Zkuste použít dostupné nástroje nebo pustit hudbu z nahrávek. Také můžete jen vyťukávat vařečkou na hrnec.
- S malými i většími dětmi si můžete i zahrát divadlo s danou emocí. Najděte oblečení, které odpovídá té emoci nebo tomu, jak si ji dítko představuje.
- To stejné můžete udělat i s vícero kartami/emocemi naráz. Vybrat plyšáky nebo postavičky a každé z nich přidělit jednu emoci a sehrát společně divadlo. (To můžete i se staršími dětmi, cca od 3 nebo 4 let).
- Každý si intuitivně podle barvy a výrazu obličeje vybere jednu kartu, jak se právě teď cítí, a potom si společně přečtěte o této emoci více. Sdílejte spolu i to, kdy jste se tak naposledy cítili a jak se ta emoce potom proměnila, co její změně pomohlo.
Další tipy na práci s nejmenšími:
Vyjměte z balíčku složitější emoce (pesimistický, úzkostný, ostražitý, sklíčený apod.) a začínejte jen s těmi snazšími emocemi, které jsou zjevnější a děti je ze života znají (šťastný, smutný, rozzlobený apod.) a pak umístěte karty do jedné hromádky výrazy dolů. Otočte horní kartu. Dítě pojmenuje emoci a udělá obličej, výraz, který dané emoci odpovídá.
Každé dítko je potřeba doprovázet podle jeho věku.
Nejlepší čas na hraní s emocemi je, když jste všichni v klidu, šťastní a spokojení. Děti se nemohou učit něco nového, když už jsou v emoci nebo je na ně příliš podnětů.
DĚTI OD 4 LET A VÝŠE
- Rozmístěte plyšáky, panenky a jiné hračky a před každou z nich dejte jednu kartu (u menších dětí začínejte základními emocemi) a pak na danou hračku mluvte tak, jako by byla v té dané emoci. Zkoušejte, jak k člověku v takové emoci můžeme mluvit. Co mu pomůže?
- Vyberte náhodně kartu a hádejte, jaká situace asi způsobila danou emoci.
- Držte vějíř karet/emocí v ruce a poproste dítě, ať po jednom vybírá kartu tak dlouho, dokud nenajde emoci, kterou cítí právě teď. To mu pomůže si uvědomit i ty ostatní emoce, jak jsou asi prožívané a porovnat je s vlastními pocity nyní.
- Vyberte jednou z výše uvedených možností kartu a mluvte o tom, kdy se vaše dítě takto cítilo naposledy. Co se stalo a jak danou emoci prožívalo.
- Vyberte zase jednu emoci a mluvte o tom, co byste mohli udělat pro sebe a druhé v takové emoci.
To dětem pomůže uvědomit si a vyzkoušet, jak mohou reagovat na různé emoční situace. Když děti umí rozpoznat vlastní emoce a pocity, ale i pocity druhých a vědí, jak se dané emoce prožívají, i když samy v dané emoci nejsou a nebyly, budou mít hlubší propojení s druhými lidmi a více empatie.
Rozvoj empatie je právě o porozumění vlastním emocím, stejně jako emocím a těžkostem druhých.
HRY PRO STARŠÍ DĚTI A DOSPĚLÉ:
- Ve dvojici – zahrát emoci podle vybrané karty a pak o ní spolu mluvit – zkuste si, jestli můžete druhému pomoci cítit se lépe nebo sdílet spolu nadšení apod.
- Vyberte kartu a povídejte si, kdy jste viděli někoho v takové emoci nebo kdy dítě samo v ní bylo, jak se cítilo, co udělalo nebo mohlo udělat.
- Vyberte kartu a namalujte tu emoci z karty nebo situaci, ve které člověk asi byl, když tu emoci pocítil – to dětem pomůže vcítit se do druhého, který prožívá nějakou emoci.
- Každý si vyberte 5–10 karet před sebe výrazy nahoru. Jednu si vyberte a výraz napodobte nebo zahrajte danou emoci. Ostatní hádají, jakou emoci hrajete.
- Vyberte si jednu kartu a zkuste povědět ostatním příběh, kdy jste danou emoci cítili. Ostatní zkusí hádat, co to může být za emoci.
- Každý si vybere 5 karet, které ho nějaký způsobem v současné chvíli přitahují, a bavíte se o každé emoci na kartě, jestli nakonec opravdu nějakým způsobem v tento moment ve vašem životě je aktuální.
- Každý si vybere jednu kartu, pobavíte se o ní a můžete ji sehrát s plyšákem nebo sami celým tělem a výrazem.
- Každý si vybere 10 karet, které přitahují jeho pozornost, líbí se mu nebo ho v té chvíli nějak oslovují, a neukazuje je druhým. Vezme si je do ruky ve vějíři a nechá dalšího hráče po kruhu vybrat jednu kartu. A právě tu ostatním předvede a ostatní hádají, co to je za emoci. Ten, kdo uhodne, získává dva body, a kdo má první 20 bodů, vyhrává. (Hraje se do kola.)
- Nechte dítko vybrat jednu kartu a ať vám řekne jednu situaci, kdy daná emoce může vzniknout, ze které může vzejít. Tu situaci může i napsat. Toto je skvělá hra, která dětem pomáhá uvědomit si více možností, jak danou emoci zvládat.
- Příjemné versus nepříjemné emoce.
Nechte dítko rozdělit emoce na příjemně a nepříjemně pociťované. A mluvte pak o tom, proč je daná emoce v dané skupině.
Vyberte jednu z těch negativně/nepříjemně pociťovaných karet a vymyslete způsoby, jak sami sobě nebo jinému člověku v takové emoci pomoci. Jak k sobě nebo k druhým můžete v té chvíli mluvit, jak ho podpořit.
Abyste si to přímo nacvičili, zahrajte si scénku, kdy jste přítelem, který podporuje emoce druhého.
A můžete s dětmi hrát i hru: Doplň větu podle kartičky: když se cítím takto, udělám… (výběr např. z Karet uklidnění)
Abychom mohli vytvářet zdravé vztahy, potřebujeme rozvinout empatii. Když budeme s dětmi procvičovat různé emoční hry, aby si emoce uvědomily a diskutovaly, je to skvělý začátek. Doufám, že vám některá z nabídnutých her bude k užitku a zažehne ve vás i v dětech jiskru k diskusím o empatii a emocích.
Hádání emocí je pro děti výbornou hrou, protože se u toho nacítí na emoci celým tělem.
Děti se zkrátka vše učí nejlépe celým tělem a hrou. Také čím víc smyslů do učení čehokoliv zahrnete, tím lépe. Emoce vychází z těla, jsou v těle ukotvené, a proto je tak důležité spojovat se v emoci s tělem. Emoce bydlí právě tam. Děti se emocím učí rozumět právě skrze hru.
Prozkoumávání emocí hrou může našim dětem pomoci lépe se zorientovat a porozumět novým nebo náročným situacím a zvládnout je. Zkoumání emocí hrou je zkrátka velmi důležité.
S dětmi můžete emoce přirovnávat i k počasí. Protože projevování emocí může být pro některé děti náročné. Pokud neprocvičují hry, kde se naslouchá celému tělu, mohou z takovýchto her velmi vytěžit, aby se tyto dovednosti naučily. Naslouchání celým tělem znamená, že se dítko natočí celým tělem k tomu, kdo mluví, a napodobuje každý pohyb/pozici řečníka. Konkrétně tím, že odečítá z jeho pohybů a výrazů, pozic těla. Lidé, kteří mají problém s tímto napodobováním, spoléhají více na slova, která jsou vyřčená, místo uvědomění si tónu hlasu nebo způsobu, jakým jsou řečená. Tato hra záměrně nespojuje tělo s emocemi, také musíme věnovat pozornost výrazu tváře, řeči těla a tónu hlasu, abychom správně emoci uhádli. Je dobré, aby emoci hrál dospělý, který si je dobře vědomý svého těla, aby emoci adekvátně vyjádřil a druzí mohli hádat.
Více o emocích a tipech na zvládání hrou a kreativitou píši tady: https://hraveksobe.cz/5-tipu-jak-sobe-i-detem-pomoci-s-emocemi/ nebo v článku o emoční inteligenci: https://monikaweiglova.com/prinese-rozvoj-emocni-inteligence-detem-stesti-do-zivota/.