Karty uklidnění slouží jako návrhy, jak si může dítko v emoci pomoci. V každém prožívání emoce je důležité dítě vést do těla a k uvědomění, kde danou emoci cítí, kde jeho emoce právě v tu chvíli bydlí. Děti ještě hodně prožívají celým tělem, proto jim tělo dobře poslouží i k uklidnění. Pohyb a možnosti pohybu jsou k uklidnění velmi dobré, ale nejdůležitější kotvou do těla je dech. Proto je mezi 40 kartami uklidnění i 16 dechových karet, která je dobré s dětmi dobře nazkoušet už v klidovém stavu.
Jakékoliv uklidnění je potřeba s dítkem několikrát společně procházet, nechávat ho emoci prožít s vyjádřením porozumění a pojmenováním frustrace. Důležité je uvědomit si, že žádná emoce není dobrá nebo špatná, všechny emoce jsou stejně důležité. Takže i když emoce nemusí být příjemně pociťovaná, jak pro dítě, tak pro vás, neznamená to, že je špatná, nedůležitá, nebo že by se měla zastavovat.
Naopak. Jakákoliv nedoprožitá, nedokončená emoce (vztek, strach, lítost atd.) se může uložit v systému dítěte a později se v neočekávané chvíli projevit jiným způsobem (psychosomaticky na těle nebo symptomu těla, v nevhodném chování apod.). Takže prožití emoce je asi nejdůležitější věc. Nechte dítě prožívat a provázejte ho každou emocí, zvládáním s pochopením. Emoce nezastavujeme, chování ano. Takže emoci vyslyšte, pojmenujte, pomozte zvládnout, chování ohraničte jasně.
Regulovat své emoce se děti učí právě díky nám, našemu provázení a pomoci. Samotné se ještě neumí zklidnit, protože na to nemají ještě dostatečně rozvinutou nervovou soustavu. Učí se to právě od nás a díky tomu, jak je klidně i stokrát provázíme emocemi . Nikdy je v silných emocích neodhánějte nebo neposílejte někam jakoby za trest. Všechny emoce jsou v pořádku. Naučte děti, jak je zvládnout.
Tyto karty vám s tím pomohou.
Vše trénujte v klidu, ne až v emocích.
V klidné části dne, například těsně po jídle, probírejte jednotlivé emoce, třeba i pomocí emočních karet, nebo se bavit o tom, co cítíte v těle a kde . Ale také se bavte o druhých lidech, o lidech v knihách. Co asi jednotlivé bytosti z pohádek prožívají, když se nějak tváří a nějak se chovají. Ptejte se dětí: Co by mohly tyto bytosti nebo postavy pro sebe udělat, aby se cítily lépe? A už se bavíte o zvládání emocí. Pak společně vyberte z karet uklidnění, která aktivita by dané postavě asi pomohla.
Nebo si vzpomeňte na nějakou emoci, která byla těžká na zvládnutí pro vás nebo dítko, vraťte se k ní a řekněte si nyní v klidu, co by možná tehdy pomohlo.
S dětmi je skvělé i hrát divadlo. Děti ještě žijí v imaginacích a mají velkou představivost, proto je fajn hrát různé role. A prožívat v daných rolích různé emoce. Do různých rolí obsaďte i plyšáky a jiné hračky a vytvořte nějakou emoční situaci, ve které budete s dítkem hledat, co by danému plyšákovi nebo hračce v takové emoci pomohlo.
O každé kartě uklidnění je fajn si také popovídat: například jestli už dítko danou věc někdy použilo, jestli ho bavila a kdy to bylo.
Tak vám přeji, ať vám karty zklidnění v tomto provázení pomohou.
K dechovým kartám vám dám níže vždy vysvětlení i ukázku z videa, protože děti nejvíc baví učit se vše nápodobou. Věřím, že je to díky názorným ukázkám bude více bavit a s radostí se budou vztahovat v silných emocích i ke svému dechu. Dech je mocný pomocník, který nám pomáhá ovlivňovat naše prožívání.
Jedna karta i sama říká, ať si dítko vezme dechové karty, a proto je fajn mít kartičky označené jako dechové zvlášť ve vedlejší hromádce.
Na jedné kartě mají děti instrukci, aby si zaskákaly jako opičky. To znamená, že při skákání vytřepají ruce i nohy, mohou i hlavu, aby ze sebe vytřepaly všechny starosti a bylo jim lépe.
Ke všem kartám uklidnění je dobré mít udělaný i koutek, ve kterém mají pomůcky na to, co je na kartách. Ideálně takovou krabici uklidnění, o které mluvím např. v tomto článku.
Nyní vám přiblížím dechové karty a dám návody, jak na jednotlivé dechy s dětmi.
Dechové karty a hry:
Dech včelky - „Budu dýchat jako včelka.“
Sedněte si s rovnými zády, zhluboka se nadechněte nosem a pak pusou vydechněte se zvukem bzzzzzz jako včelka. Děti si u toho dají palce z otevřených dlaní do uší a zbývajícími prstíky si zakryjí oči. Malé děti u bzučení mohou i mávat lokty a lítat jako včeličky.
Dech králíčka - „Budu dýchat jako králíček.“
Tento dech hodně pomáhá při únavě nebo vzteku. Krátce „ňufejte“ např k mrkvi a následně dlouze ústy vydechněte. Můžete udělat i postoj králíčka s pokrčenými pacičkami.
Dech kytička a svíčka - „Budu nadechovat, jako když voním ke kytičce a vydechovat, jako když sfoukávám svíčku.“
Tento dech je také velmi uklidňující. Předstírejte, že ukazováček na jedné ruce je kytička, ke které si dlouze nosem přivoníte. A pak sfouknete svíčku, kterou představuje ukazováček na druhé ruce nebo mistička z dlaně.
Dech panáčka na hvězdě – „Budu dýchat jako panáček obcházející hvězdičku – moje prstíky.“
Jedna ruka představuje hvězdu a prstem druhé ruky hrajete panáčka, který po hvězdě jde. S každým výstupem nadechneme a se sestupem dolů po prstě vydechujeme. Panáček obejde hvězdu třikrát až pětkrát, aby ji lépe poznal.
Dech delfína – „Budu dýchat jako delfín.“
Dech delfína najdete v tomto videu (od druhé minuty, kde začínáme s dechy) stejně jako dech krokodýla, pavouka a motýla. U dechu delfína si spojíme ruce dlaněmi k sobě a pomalu s nádechem jde delfín nad vodu, tak směřujeme spojené ruce nahoru a s výdechem zase směřuje zpět do vln, ruce směřují dolů. Takto „skáče“ delfín s nádechem a výdechem.
Dech krokodýla – „Budu dýchat jako krokodýl.“ (ve videu v čase 3:04)
Spojíte před tělem natažené paže, které představují tlamu krokodýla. S hlubokým nádechem do břicha ruce rozevřete a s výdechem je sevřete zpět k sobě, jako když krokodýl tlamu zavře.
Dech motýla – „Budu dýchat jako motýl.“ (ve videu v čase 3: 58)
V sedu s rovnými zády si před sebou spojíte ruce tak, že pokrčíte lokty před sebe, aby lokty směřovaly dolů a dlaně byly nahoře směrem k obličeji. A pomalu je s nádechem rozevíráte do stran, aby se otevíral hrudník a motýlek mával křídly. Poté s výdechem zase spojujete před sebou.
Hadí dech – „Prstíkem si s nádechem ukazuji na čtyři hady a syčím jako had u ukazování na zbývajících osm.“ (ve videu v čase 2:38)
Na obrázku máte namalované 4 velké hady, na které si děti prstíkem s nádechem ukazují, a osm malých hadů, s ukazováním na ně vydechují. Výdech delší než nádech podporuje zklidnění.
Dech vln – „Prstíkem obkresluji vlny.
S každou vlnou nahoru nadechuji, a když prstík míří dolů, vydechuji. Nechte dítko prstem obkreslovat vlny. S vlnou směřující nahoru nadechuje, a když jde vlna dolů, vydechuje.
Dech balónu – „Posílám dech do bříška a představuji si tam nafukující se balón.“
Dítko si lehne na zem a dá si ručičku, plyšáka nebo papírovou loďku na bříško a vnímá, jak se bříško s každým nádechem nafukuje, jako by tam byl balón, a s výdechem se sfoukává.
Dech ležaté osmičky – „Budu dýchat podle ležaté osmičky a s nádechem a výdechem ji obkreslovat prstíkem.“ (ve videu v čase 0:31)
Prstíkem se začíná ležatá osmička objíždět od středu. S nádechem objedeme jednu půlku a s výdechem druhou půlku. A tak ji objíždíme stále dokola.
Dech moře – „Dýchám jako moře.“
Dýcháme jako příliv a odliv v moři. Nadechujeme nosem a vydechujeme ideálně také nosem, ale děti mohou i pusou. Důležité je si představit moře a uslyšet ho v sobě. S nádechem vlna přichází a s výdechem odchází.
Dech hvězdy – „Prstíkem následuji hvězdu. S nádechem směřuji vždy k jejímu cípu a s výdechem dolů.“ (ve videu v čase 2:13)
Připomíná to panáčka na hvězdě, jak jsme dělali na ruce. Tady hvězdu objíždíme prstem na kartě.
Dech lva – „Budu dýchat jako lev.“ (ve videu v čase 2:18)
Dítko si z pozice kočky na všech čtyřech dosedne s výdechem na paty, přidá řev jako lev, ale také vyplázne jazyk. Je to výborný dech na průběžnou ventilaci silných emocí, přetlaku a vzteku.
Dech pavouka – „Budu dýchat jako pavouk.“ (ve videu v čase 2:24)
S nádechem přimkněte k sobě pokrčené ruce, sevřené dlaně u brady a s výdechem ruce propněte široce do stran, jako by pavouk dělal pavučinu do všech stran.
Dech duhy – „Budu dýchat všechny barvy duhy a u toho prstíkem následovat její barvy.“
Vestoje nebo v sedě tvoříme duhu nataženými pažemi. Začínáme z rozpažení, s nádechem spojujeme natažené ruce dlaněmi k sobě a s rozpažením zpět a výdechem si představujeme první barvu duhy, červenou. Pokračujeme stejně s každou další barvou duhy, až si vytvoříme pomocí nádechů a výdechů nad sebou všechny barvy duhy.